PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO LETOŠNÍ VÁNOCE – VELKÉ PŘEKVAPENÍ…

 

Pomalu to začíná vypadat, že si z nás, chytrých a vzdělaných lidí začíná počasí, ale co počasí, že si z nás naše milovaná planeta Země začíná dělat nehoráznou legraci, a to ve velkém stylu.

 Cokoliv si pracně a složitě zapamatovaly naše babičky, cokoliv důkladně propočítali během několika desetiletí meteorologové na všech hvězdárnách v Alpách a Andách, začíná být pomalu historickým čtením a nám, kteří bychom si tak moc, téměř s dětskou vzpurností přáli konečně zažít pravidelné střídání ročních období, nepřináší ani trochu jistoty.

  Ledovce nerozpouštějí svůj led nenápadně a s rychlostí jeden centimetr za sto tisíc let, ale po kvádrech v rozměrech celých kontinentů se řítí do moře teď, přímo před našima očima.

 Lední medvědi místo sáňkování natahují pruhované plavky a očekávají tankery se slunečními brýlemi.

  Pokud vás dnes, na konci října a na začátku listopadu budí ze spaní komáři a ranní teploty připomínají letní dovolenou v Řecku, máme všichni neodvratný pocit, že se něco děje.

  Ale ta změna se nám pranic nelíbí. Máme skříně plné vystajlovaných zimních bundiček, svetříků a mikin, máme botníky přetékající kozačkami se zimními vzory, ale cokoliv si z toho dnes, na začátku listopadu oblečete, najednou máte na ulicích pocit, že jste se zbláznili, a jak je to možné.

    “ Pane Bože, kdo to kdy viděl, aby bylo v tuhle roční dobu venku dvacet stupňů tepla. Nemohl bys už udělat nějaký pořádek a konečně nám normálně poslat takové ty předzimní mrazíky a lehké sněženíčko, vždyť za chvilku bude svatého Martina, a to si máme kupovat burčák, nebo co?“

  A k našemu překvapení začínáme vzdáleně slyšet tu nebeskou odpověď:

„ Víte co? Nevymýšlejte si všichni pořád nějaké nespokojenosti a hlouposti. Buď je vám moc horko, nebo zima, buď funíte vedrem, nebo se zimomřivě klepete. Změny na planetě Zemi vždycky byly a budou milánkové, protože na rozdíl od vás, lenochů se planeta Země pořád musí něco nového učit.

   Musí se učit ty změny klimatu přijímat, hledat nové cestičky, aby mohly kvést modré kytky i na skále, pomáhat ptákům přežívat i v místech, kde moc semínek k zobání nenajdou a učit malé velryby proplouvat i v teplých mořích, kudy jejich pradědové neplavali.“

 A předpověď počasí na letošní Vánoce? Už není tak moc důležitá. Vždyť i v našich životech se denně odehrávají malinkaté, nebo i velikánské změny. Někdo se právě neskutečně raduje z výhry, druhý je zasažen obrovskou bolestí, protože jeho nejbližší náhle zemřeli.

  Důležitější než bílé okenní parapety na Štědrý den je odvaha ty změny zkusit přijmout a začít s nimi pracovat. Cokoliv se nám nechce udělat, do čehokoliv se lenivě nutíme, je právě v tuhle chvíli výzva.

       Jdeme na to, nádech, výdech a první kroky jsou za námi. Poperte se s každou vteřinou, neúspěchy jsou součástí cesty, nic nám nebrání teď a za chvilku znova začínat.

  A ten mlhavý prostor nejistot se vyjasňuje, a všem nám už je nad Slunce i Vánoce jasné, že to, co bude v našich srdíčkách bílé, nebude studený sníh, ale rozzářené malinkaté krůčky k sobě i k druhým, které jsme od této chvíle odvážně dělali.

  KRÁSNÝ PODZIM A DUŠIČKOVÝ ČAS

VÁM VŠEM Z CELÉHO SRDCE PŘEJE VAŠE HANGELY ANN  

 

   VEŘEJNÉ ČTENÍ DLE VAŠICH PŘÁNÍ

                  JIŽ BRZY I U VÁS

 

Zdálo by se, že různá místa v naší české zemičce má HANGELY ANN rozdělena tak důkladně, že žádný region nepřijde zkrátka, a na každé místo se postupně dostane.

 Nekonečný zástup netrpělivých telefonátů a zpráviček ve znění. „ kdy konečně dorazíte do naší knihovny, kavárny, našeho zámku, naší výstavní síně atd. dává tušit, že o veselé příběhy HANGELY ANN je obrovský zájem, a lidé chtějí poslouchat, chtějí se pobavit, chtějí si odpočinout, chtějí se smát. A samozřejmě si každý chce koupit knihy, které pro vás HANGELY ANN stále píše.

A proto HANGELY ANN od tohoto září 2018 přichází s novinkou.

    NEČEKEJTE NA NÁHODNÉ MÍSTO, kde se potkáte s knihami a příběhy HANGELY ANN.

                POJĎTE SVÉMU ZÁŽITKU NAPROTI

                               Co je potřeba?.........

 Chuť nabídnout vhodné místo pro veřejné čtení a vytočit telefon, či napsat objednávku e mailem.

Těšíme se na vás v jakémkoliv místě, městě či vesničce.

 

                                    HANGELY ANN

               Nabídka platí pro rok 2018 – 2019

 

Nezapomeňte také sledovat       http://hangely.blog.cz

 

    

 

To se tak někdy stane, že si připadáte jako vymačkaný citron, jako hadr na podlahu, jako použitá zubní pasta. Ve většině případů se mnoho z nás tyto stavy a pocity snaží potlačovat, nevnímat, takzvaně….. “ rozchodit“.

  Funguje to, ale jen na chvilku, a kocovina z toho, že se pořád cítíme nějak divně a nevesele zkrátka zůstává. V takových chvílích bývá každá rada drahá, pomalu se přistihujeme, jak vyhledáváme různé kartářky a horoskopy a věštíme z logru kávy a čekáme, co na nás spadne v podobě nějaké spásy a záchrany…... A ono opravdu spadne. Onehdy se na mě dokonce vysr….. i holub za letu rychlostí 60 km / v hodině.

  Nezbývá nic jiného než začít minimálně plánovat nějaký odjezd někam…Někam….NĚKAM PRYČ….. Už samotné plánování mívá sílu přinést novou energii a radost do šedivé, denní práce a nekonečnosti ničeho. Protože jak jinak nazvat nákupy, úklid a žehlení, o výchově puberťáků ani nemluvě.

  Mě letošní zima, kdy jsem málem „ chcípla“ na nekonečnou a šílenou chřipku v kombinaci s nárazem na pár necitlivých jedinců, donutila nejen úprk plánovat, ale velmi rychle a téměř neorganizovaně uskutečnit. Během pár hodin jsme se s kamarády domluvili a téměř doslova a do písmene prchli do Paříže.

  Nádherné, obrovské, hlučné město, které má více obyvatel než celá naše slavná zemička, bylo tak laskavé a hodné, že použilo veškeré své léčivé a klidnící prostředky a naprosto dokonale moji dušičku protřepalo a uzdravilo.

  Najednou jsem zjistila, že mě baví úplně všechno a směju se opět naprostým zbytečnostem. Zamilovala jsem si tu náročnou řeč, která i obyčejný nákup brambor promění ve svátek pohody. Zamilovala jsem si ulice plné stolečků, kaváren, obchůdků a zahrádek. Zamilovala jsem si tu pracovně – línou – noblesní atmosféru každé chvilky. I ta nejobyčejnější černoška se usmívala, dámy okolo sedmdesátky a výše nelitovaly zdobivých šátečků okolo krku, pánové od pěti do sta si pořád povídali, pouštěli v parcích lodičky na jezírkách, posedávali u vínečka, …A ŽIVOT STÁL ZA TO….., každá obyčejná chvilka byla slavnostní a důležitá a překrásná…….

  A bože, ta okna. Okna v Paříži nebyla nijak zvlášť čistá, ale všechny byla vyzdobená květináči různých velikostí a v nich se barevně vystavovaly všechny možné kombinace květin, které by nás ani nenapadlo dát dohromady a už vůbec by nás nikdo nedonutil je vystrčit ven, na okno.

  Tedy jak koho. Já jsem si totiž po návratu z Paříže pouze trochu odpočinula a první, ale doopravdy první věc, kterou jsem udělala, ještě před tím, než jsem začala opět nadšeně poslouchat francouzské rádio, bylo to, že jsem kompletně nacpala do oken, na venkovní parapety všechny možné květináče a do nich nasadila co dům a OBI dalo. A vůbec jsem neřešila, že některé kombinace Česká země ještě nikdy neviděla.

Nejen, že mám tak trochu kousek Paříže stále na očích a radostný pocit mě neopouští, ale onehdy u nás zazvonila paní, že by si moc přála také mít taková okna, mohla bych jí je vytvořit? Co myslíte, že jsem řekla, samozřejmě „ že mohla“, a jak ráda. Ať je ta Paříž v nás a v našich domovech co nejvíce. Ta pohoda totiž za to stojí. Věřte mi.

Krásné dny vám všem z celého srdce  přeje vaše HANGELY ANN

CHLAPY JSOU KABRŇÁCI…….

 

  Co se mužského vzhledu týká, jsem naprostý průměr v obdivování daného objektu. Asi takto: když jsem byla v pubertě, líbily se mi televizní a herecké hvězdy v pánském vydání. Když mi bylo pětadvacet, tak takový dobře vypadající, zajištěný chlap do třicítky mě zajímal i kdyby nebyl vyfocený na plakátu. Okolo třicítky jsem začínala brát na milost i postarší seladony a tak se to se mnou celkem normálně a logicky táhne dál a dál.

  Co mě ale speciálně v posledních měsících šokovalo, bylo to, že jsem začínala mít vysloveně nechuť řekněme k hošíkům mladším a ne moc upraveným. Hned vysvětlím. Nějakým zvláštním způsobem se stalo, že kluci a pánové, asi tak od patnácti do dvaceti osmi mají velmi často vzhled lancknechta po křižáckém tažení. Nejen, že jsou různě otetovaní na všech možných i nemožných místech, ale zřejmě nějaké mě nesrozumitelné módní značky jim velí, aby měli vlasy jen na půlce hlavy, aby jim z uší nebo nosu visely různé kroužky, aby byli oblečeni do podivných mikin a plandavých kalhot všech materiálů a barev.

  Netrvám na tom, že musí vypadat jako panáci z časopisů pro styling obchodního domu v Londýně a Paříži, ale nějak mi nešlo ty kluky a pány zařadit do skupiny „ Homo Sapiens“. Co si budeme povídat, při pohledu na podobný, pánský typ mě napadaly hrůzné myšlenky typu, „ ty jo, co když mě ten člověk zabije, nebo okrade, vždyť vypadá hrozně neupraveně.“

  „ Cha, cha,“ tak přesně takto se mi osud vysmál a nakopl mojí nedůvěru s obrovským rozběhem. Speciálně tento týden jsem totiž viděla na ulicích, na chodnících a v tramvajích minimálně patnáct rodičovských párů. Ona, celkem obyčejná mladá holka či dáma, a on? Přesně tato neupravená hrůznost, která ovšem svírala v rukou jejich kočárek, šišlala na jejich potomka v peřinkách tak roztomile a něžně, že jsem málem zakopla o schody při nastupování do autobusu MHD. A co bylo a je ještě horšího? Dnes jsem se přistihla, jak zírám v obchodě se zeleninou na „pánskou karikaturu“, před kterou bych před pár dny přešla raději na druhou stranu chodníku, jelikož dotyčný pánský tvor krmil lahví miminko a dával mu pusinky na ouška, až se dítě blaženě chechtalo.

  Ano, ano, pan Einstein měl opět pravdu a Nobelovu cenu si zasloužil více než po právu.      „ Na světě je totiž všechno a v každý okamžik tak relativní, že nic z toho, co si teď myslím, za dvě vteřiny není pravda a rozhodně je a bude vždycky úplně jinak.“

 Ať žije všechno, co vypadá hrozně a zvláštně, když to v sobě bude mít lidské srdce a touhu po lásce, je všechno v pořádku.

Krásné dny vám všem z celého srdce přeje vaše HANGELY ANN

   Nikdo snad nepochybuje o tom, že nástup jara bývá pro většinu lidí spojen s různými magickými rituály, očistnými kůrami a slavnostmi, náboženského či ryze pohanského charakteru. Jakkoli milujeme zimní období a jakkoli se snažíme různými fintami předstírat, že jaro s námi a s naším organismem pranic zvláštního nedělá, opak bývá pravdou.

  Ke konci února, a zvláště potom během měsíce března už vzdycháme téměř všichni a natahujeme své dlaně do prostoru, co kdybychom náhle ucítili teplejší vzduch od jihu, od kterého tak nějak očekáváme, že za nás odmaká devadesát devět procent jarní práce. Dychtivě očekáváme radostné pocity, veselou náladu, hlavu plnou nápadů, zapomenutí všeho nepříjemného a všeho, co nás v posledních měsících a možná i letech tak štvalo a brzdilo v rozletu.

  A potom jednoho dne jdeme po ulici, zafoukne svěží vítr, my se nadechneme a jo, „ JE TO TADY“. Pocit, který se nedá popsat, ale který nás lehce podrazácky práskne všechny. Jak? Velmi dětinsky a jednoduše.

    Dobíháme autobus a řidič najednou přibrzdí, a počká na nás. Prodavačka v Lidlu u kasy nemarkuje rychlostí světla, ale v klidu vyčká, až si nandáme své tři mrkve a pytel jarní zeminy do tašek. Úplně cizí člověk vás na chodníku upozorní na to, že vám vypadla peněženka a doklady a podá vám ji. V kavárně vám vesele přidají malinové kolečko domácí výroby úplně zdarma ke kávičce a popřejí hezký den. Puberťák v otrhaných džínsech nabídne starému pánovi, že ho převede přes neoznačený přechod.

   Znáte to? Ale jistě, všichni jsme v tomto jarním, prazvláštním období totiž vedeni nějakou prastarou a magickou silou k tomu, abychom se otevírali, abychom se usmívali, abychom dávali a radostně očekávali. A což teprve roky, které jsou zakončeny číslem osm v letopočtu. Síla změny, síla radosti a síla plnění každého našeho plánu je osmičkově propojena a umocněna úplně stejnou silou, jakou do svých přání a představ vkládáme. Tak jen směle do toho, není důvod ztrácet čas, jedině pokud byste se chtěli zrovna na někoho usmát. Jen tak, z radosti, jen tak z přemíry životní energie.  To se smí, to posiluje a pomáhá, to je dovoleno.

Krásné a radostné dny vám všem ze srdce přeje HANGELY ANN           

Přesto, že bylo velmi hezké počasí se sešlo v galerii hodně lidí na čtení knih HANGELY  ANN.