Ráda jsem chodívala na voňavou louku, kde se moje malé dcerky mohly vyválet v kupách čerstvě posekaného sena, které si tam pro pár králíků sušil stařičký děda z vedlejší ulice. Co na tom, že louka nebyla moc veliká, a nacházela se téměř na okraji naší milované stověžaté Prahy. Moje holky se na mini – louce naučily poznávat modráska i běláska, a když na podzim v rohu trávy vyrostlo pět žampionů, měla jsem živou a barevnou výchovnou pomůcku jako z praku, a věřte mi, nebo ne, nestálo mě to, a další rodinky s malými dětičkami ani korunu.  Suchá a voňavá tráva byla skutečná, motýly létali doopravdy, žampiony se bělaly s kořeněnou vůní a lákaly na příběhy z pařezových chaloupek.

  Potom přišla veliká změna a pokrok. Přes marné protesty stovek lidiček z nedalekého sídliště a přilehlých ulic, se osvícení radní skvěle shodli a rozhodli na tom, že v rámci vzdělávacího a kulturního rozvoje nás všech a našich dětiček bude velmi přínosné, když louku prodají vychvalovanému obchodnímu řetězci LIDL.

  Mnoho roků jsem nebyla schopná do toho obchodu ani vstoupit, natož tam něco koupit. Poté přišlo jakési otupění a já to zkusila. Zeleninu měli, jídlo měli také, občas jsem si nebyla jistá, jestli je slibovaná kvalita z Polska, nebo Číny, ale koho to dneska zajímá. Také měli spoustu dětského zboží, dokonce i obrázkové knížky o motýlech a králíčcích jsem našla. Bylo to kýčovité a samozřejmě to už nikdy nevonělo a vždycky to stálo prachy. Občas jsme si s manželem i nějaké to sportovní oblečení zakoupili, i když pravda, když bundy propouštěly dešťové kapky, začala jsem mít vážné pochyby o „ na plakátech“ vykřikované kvalitě.

  Ale nyní už mi je jasno. Po jejich hloupé aféře se zbožím, na kterém chybí řeckým chrámům kříže na nádherně modrých kopulích, už vím, že obchodní manažeři Lidlu jsou nevzdělaní, nadutí hlupáci, které bych okamžitě poslala do poslední vesnice v horách, kde by museli přežít pouze z toho, co by si sami dokázali vypěstovat. Vsadím se, o co chcete, že do roka by je nekulturní nadutost přešla a stali by se z nich takoví ochránci tradic a kultury národů a Evropy, až bychom je mohli dávat do učebnic.

 Škoda, že v případě prodeje louky Lidlu šlo vše jako na drátkách, nynější hloupá chyba se bude napravovat dlouho. Zase je na té aféře alespoň jedna velmi positivní věc. Lidé ještě nejsou tak otupělí, nadutosti Lidlu si všimli a ozývají se. Přiznejme si, že do této doby už tisíce našich děti dávno nevěděly nic a něco o modrých, řeckých, chrámových kopulích s křížem ve špici. Po tomto týdnu to ví každý i bez složitého vysvětlování. Krásný den vám všem ze srdce přeje vaše HangelyAnn.