S plíživým koncem letních radovánek není vůbec marné pokusit se o malou retrospektivu, o malinké ohlédnutí se. Krátce a jednoduše, nějakým logickým a duši chlácholivým způsobem sama sobě odpovědět na otázku, “ tak se pochlub děvenko, copak jsi to během tohoto horkého a krásného léta páchala a vytvářela?“ Protože pravdivá odpověď, “ že vůbec nic a že si ze svých smělých plánů mohu tak akorát odškrtnout slovo – cílené poflakování, není jaksi přijatelné ani v té nejlínější společnosti na světě.

Jakmile otevřu jakékoliv magazíny a blogy, všude na mě chrlí zástupy činorodých, pracovitých a veleúspěšných jedinců svá vyznání, vždyť oni přeci v létě “ už velmi pracně myslí na Vánoce, a proto celé léto pracují na svých projektech a neodpočinou si ani jedinou vteřinku.“ Potom se sama se sebou nemohu nějak dohodnout, jelikož hned následující blogy a články nás upozorňují na to, jak tytéž osoby neopustili ani na sekundu řecké ostrovy a jachty svých kamarádů. Tak kruciš, co dělám špatně? Lezu po domě, vytvářím útulno, trhám nekonečný plevel mezi levandulí, ale spokojenost se nechce a nechce dostavit.

Najednou mi to cvaklo jako dešťová kapka na nose. Vždyť moje letní “ nic nedělání“je nádhera už sama o sobě. dopřávám si ho s posledními paprsky horkého sluníčka, každá minuta je drahá a já se cítím jako milionářka na Seychelských ostrovech. Krásný den vám z celého srdce přeje HANGELY ANN